K zamyšlení

Mnoho lidí se domnívá, že část práce na obnově svého charakteru musí vykonat sami. Jsou přesvědčeni, že jim Ježíš Kristus odpouští jejich viny, ale domnívají se, že pak musí ve vlastní síle vést správný život. To vždy vede zákonitě k neúspěchu. Ježíš Kristus prohlásil: „Beze mne to nedokážete.“ Růst našeho duchovního života, radost i naše užitečnost – to všechno závisí na tom, nakolik jsme spojeni s Ježíšem Kristem. Náš duchovní život se rozvíjí tím, že s ním pravidelně každý den trávíme čas. Kristus nejen vzbuzuje naši víru, on ji také rozvíjí.

Kristus musí pro nás být prvním i posledním, tím nejdůležitějším. Má provázet nejen počátek a závěr našeho života, ale chce být naším průvodcem na každém kroku naší životní pouti. Jak napsal autor žalmů David: „Když se probudím, hned na něho myslím, vím, že jde se mnou, a tak nemám strach.“ 13

Možná se ptáš: Jak mohu žít v Kristu? Žít v Kristu znamená opakovaně prožívat to, co jsi prožil, když jsi v něj uvěřil. „Přijali jste Krista jako svého Pána. Zůstaňte s ním v živém spojení.“ 14 „Můj spravedlivý bude žít z víry.“ 15 Na počátku ses odevzdal Bohu, rozhodl ses, že mu budeš patřit, že mu budeš sloužit a že ho budeš poslouchat. Přijal jsi Ježíše Krista jako svého Zachránce. Sám jsi nebyl schopen odstranit své viny ani změnit své srdce. Tím, že ses odevzdal Bohu, jsi projevil víru, že on to už pro tebe udělal.

Vírou ses připojil ke Kristu a vírou se tvůj duchovní život může také rozvíjet. Víra vyžaduje, abys Bohu něco dal a něco od něj přijal. Odevzdej mu všechno – své srdce, svůj rozum, svou práci. Odevzdej se mu úplně, abys mohl poslušně splnit všechno, oč tě požádá.

Musíš také všechno přijmout. Přijmi Ježíše Krista jako Boží dar a dovol mu, aby žil ve tvém srdci. Přijmi jej jako svou sílu, spravedlnost a jako svého trvalého pomocníka. On ti dá sílu, abys žil tak, jak si to Bůh přeje.

Každé ráno se plně odevzdej Bohu. To by mělo být to první, co po probuzení uděláš. Můžeš se například modlit: „Přijmi mě, Pane, abych byl plně tvůj. Předkládám ti všechny své plány. Použij mě, abych ti dnes mohl sloužit. Žij ve mně, abych vším, co budu dělat, oslavil tebe.“

Každé ráno se Bohu odevzdej na celý den. Představ mu všechny své plány a pak je realizuj nebo opusť – podle toho, jak tě on povede. Takovým způsobem odevzdáš každý den celý svůj život do Božích rukou. Tvůj život se bude stále více podobat životu Ježíše Krista.

Život v Kristu je život pokoje a vnitřní vyrovnanosti. Možná neprožiješ velké vzrušení a nadšení, ale tvůj život naplní vyrovnanost a důvěra. Nebudeš spoléhat na sebe, ale na Ježíše Krista. Tvoje slabost se spojí s jeho silou. Tvoje nedostatečnost rozumět se spojí s jeho znalostmi. Nemusíš tedy sledovat sebe a své pocity. Dívej se na Ježíše Krista. Přemýšlej o jeho lásce a o vznešenosti jeho dokonalého charakteru. Přemýšlej o Ježíši Kristu, o tom, jak se pokořil a žil pro druhé. Přemýšlej o jeho mravní čistotě, dokonalosti a jeho úžasné lásce. Jestliže ho miluješ, spoléhej na něj a napodobuj jeho způsob jednání – tak se budeš měnit a stále více se mu podobat.

Ježíš Kristus své následovníky vyzval: „Zůstaňte ve spojení se mnou.“ 16 Tato slova naznačují spoléhání, důvěru, oporu. Při jiné příležitosti řekl: „Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a nesete tíhu břemen, najdete u mne klid a úlevu.“ 17 Podobnou myšlenku vyjádřil už starozákonní žalmista David: „Odevzdej Bohu svoji cestu, slož v něm naději a on sám bude jednat.“ 18 Starozákonní prorok Izajáš nám tlumočí Boží pozvání: „Záchranu naleznete pouze tehdy, jestliže se ztišíte…, sílu naleznete jedině v pokoře a důvěře.“ 19

Když Bůh mluví o odpočinku, nemyslí tím, že nebudeme nic dělat. Kristův slib odpočinku se pojí s úkolem: „To, co na vás já vložím, netlačí a není těžké. Učte se ode mne, mám tiché a pokorné srdce. U mne získáte mír a odpočinutí své duše.“ 20 Člověk, který se nejplněji spolehne na Ježíše Krista, bude velmi aktivně zapojen do práce pro něj.

Ukázka z knihy Cesta k vnitřnímu pokoji, Ellen G. White, kapitola Trvalý pokoj.